Albánci

Lidi na cestách moc nefotím. Asi proto, že je mi nepříjemné je fotit bez jejich nebo proti jejich vědomí. Vždy si nejdříve vyžádám souhlas a oni pak obvykle ztuhnou v nepřirozené, hrané poloze. To jsou fotky leda tak na smazání.

Albánci, alespoň starší generace, si velmi zakládají na slušném oblečení. Otec mého kamaráda z Arras si na fotografování došel převléct oblek a stoupnul si do totálně strnulé pozice, jak voják. Pak jsem ho ale přesvědčil, že se uvolnil, sednul si a začal opravovat ohlávku na osla. Druhý den, ráno za svítání, jsem jej nachytal, jak pálí raki.

Pasačka koz od jezer Mičekut nic jiného na sebe neměla, tak si alespoň uhladila šaty i vlasy. Ale aby se postavila obličejem ke světlu, to jsem jí vysvětlit nedokázal.