Návštěva vesnice, Hamarové

Hamarové jsou čistotní. Vesnice uklizená, chýše uklizené. Nikde žádné odpadky nebo dokonce plasty. Chýše jsou postavené z klacků a rákosu, žádné igelity nebo vlnité plechy. Sami Hamarové jsou velmi příjemní. Pozvali nás do vesnice druhý den na pokračování slavnosti skoku přes býka. Dnes večer chlapci a dívky tancují a vybírají si, kdo je komu sympatický. Při příchodu do vesnice musel náš průvodce vyjednat s náčelníkem vstupné do vesnice. Sazba je 200birrů (200CZK) za člověka, v ceně máme focení na slavnosti i ve vesnici. Ale ve vesnici, když fotím lidi, tak musím platit extra.

Mladík, který včera skočil přes býky a byl tak přijat mezi muže, obcházel před deseti dny všechny vesnice v okolí. V každé vesnici zanechal klacek se zářezy nebo provaz s uzly, aby věděli, kolik dní zbývá do oslavy. Postupně se ze širokého okolí scházejí lidé na oslavu. Přinášejí kalabaše s domácím pivem nebo medovým vínem, přihánějí kozy. Koza je príma zásobování, nemusí se nosit, sama přiběhne, na místě se podřízne. Maso se peče na klaccích zapíchaných kolem ohně. Kůže se škrábe a syrové oškrabané maso a tuk se jí rovnou jako pochoutka. Co se dělá s vnitřnostmi, jsem raději nezkoumal. Mladík se po skoku přes býka až do svatby musí zříct konzumace obilovin. Smí jen maso a med. Jakmile se zasnoubí, tak smí šlehat prutem na slavnosti ostatní dívky a do třech měsíců se žení. Dívky se obvykle vdávají v 11letech.

Hamarové mají pět druhů manželství a běžné je mnohoženství:

  • Normální, domluvená svatba. První manželka má na náhrdelníku trčící kus špalíčku a má svůj dům.
  • Kindle kays – soužití.
  • Yedot – unesení (zřejmě od cizího kmene).
  • Ishmena – dědictví po bratrovi.
  • Merima – výměnná svatba (zřejmě, když muže první manželka naštve, tak jí vymění. A nebo, že by výměna manželek?).

Hamarové nepraktikují ani mužskou ani ženskou obřízku. V nedávné minulosti běžně zabíjeli děti, když jim horní zuby začaly růst dříve než spodní.

Se západem slunce se toulám vesnicí. Hamarská vesnice, to je prvobytně pospolná společnost. Teda až na ty kališníkovy a vojenské pušky. Jinak se vaří v hliněných hrncích na ohni, spí se na kůžích, oblékají se také do kůží a občas do darovaných triček. Tričko je vzácnost a tak to je jen na slavnost. Pazourky už také nahradily nože, ale tím ta moderna končí.

Hamarové se živí především pasením koz a krav. Půda není majetkem jednotlivce, ale kmene. Když Hamarové vypasou území kolem vesnice, tak se i celou vesnicí přestěhují. Ženy se starají o chýše, oheň a vodu. Pěstují fazole, kukuřici a dýně. Muži se starají o dobytek, pasou v buši. Hamarové jsou považování za nejhezčí kmen jižní Etiopie. Hubení muži chodí plavným až tanečním krokem. Ženy se rády zdobí korálky a různými lesklými předměty, mají upravené tzv.helmové účesy, vyztužené směsí červené hlíny a loje. Nosí kožené sukýnky, na vršku nic, jen občas přehozenou kozí kůži nebo staré tričko. Děti mají zdarma školní docházku, ale rodiče je většinou do školy neposílají. Nechtějí, aby se pozápadnili, mají raději svůj tradiční život.

Hamarové jsou vyznáním animisté a zatím statečně odolávají silnému nátlaku křesťanských misionářů. Jejich nesmiřitelní nepřátelé jsou kmeny Dassanech a Nyangatom, s kterými bojují o pastevní prostor. Muži se zdobí rituálními jizvami podle počtu zabitých nepřátel. Muž, který zabije nepřítele, nosí na ozdobu několik týdnů velké ptačí péro ve vlasech.

Slunce zapadlo, houstne tma. Odcházíme buší za svitů čelovek k našemu terénnímu autu a Hamarové se z tanečného kruhu pomalu vytrácejí po dvojicích do okolní buše. V kmeni je naprosto běžný předmanželský sexuální styk. Případné děti se rozdávají příbuzným.