475.111

“Marku, tamhle hoří!”
“Táto, to nehoří, to je určitě parní lokomotiva!”
Vraceli jsme se s dětmi z výletu do Krušných hor. V Krupé u Karlovarské silnice stoupal černý sloup dýmu. Tak jsme odbočili, zajeli k nádraží a byla tam. Nádherná, obrovská, dýmající.
“Marku, má číslo 475, jak se jmenuje?”
“Podle čísla nevím, ale to je přece Šlechtična.”
Ptám se mašinfíry: “Jak se jmenuje lokomotiva?”
“Přece Šlechtična!” odpovídá nám z výšky.
“Ty jo Marku, ty jsi jí poznal!” chválím Marka.
“On to tak zná?” diví se mašinfíra. “Tak pojď nahoru mladej!” Vysazuji Marka na lokomotivu.
Marek se rozhlíží a hned říká: “Tohle je automatický podavač na uhlí, tady máte rychlostní páku, tohle je tlakoměr.” Mašinfíra, nadšený z jeho znalostí, mu dává červený odznak s nápisem “475.111”.
A dostali jsme také pozvánku na zářijové jízdy Iron Monument Club na Karlštejn.
Za chvíli už ale píská výpravčí, zvedá výpravku, vysazuji obě děti a černá krasavice se v oblacích páry vydává na další cestu.