Dassanech

“Co že, v téhle kládě, že mám jet přes řeku?” “Klid pane, tady nejsou krokodýli, my tu přes řeku klidně i plaveme,” uklidňuje mě převozník.
Usedáme na dno vydlabaného zohýbaného kmenu. Zapomeňte na kánoe, tohle je fakt kus křivého stromu. Na dně je sucho, aspoň něco. Ještě, že jsme s kamarádem Berym vodáci a nemáme problém se uvolnit a kolébaní nechat vyvažovat převozníka. Má tlustý, dlouhý klacek, kterým nejdříve odpichuje a pak pádluje vestoje na obou stranách. A děsně cáká, ale to nám v horku nevadí. Za námi skáče černoch do řeky a kraulem plave na druhou stranu Oma. Snad tu ti krokodýli fakt nejsou. Řeka má asi 300m, mírný proud a hnědou zkalenou vodu. Lidé se v řece koupou, vodu pijí a odnášejí si ji v kanystrech nebo PET lahvích do vesnice. Přes řeku jsme se přeplavili do vesnice kmene Dassanech. Rybaří v deltě Oma, kde se vlévá do jezera Turkana. Loví prý i krokodýli. Jezero Turkana je bezodtoké a postupně vysychá.
Dassanechove jsou, v porovnání s Hamary, čuňata. Ve vesnici se válí odpadky, chýše mají splácané z čehokoliv, co seberou. A smrad, všude byl hrozny smrad hniloby. Průvodce vyřídil s náčelníkem vstup do vesnice a pak se na nás vrhli, jak supy. “Mister photo” křičí všichni a jedna holka přes druhou se mi s obnaženými prsy cpou před objektiv. Staré ženy pózují vzpřímeně s hrnci a kanystry na hlavě, bojovnici s kopím. Tady si z turistů udělali příjem, ale na rozdíl od Hamarů žádné tanečky. Prostě se jen předvádí. Byli hezky ozdobení náhrdelníky, náramky a nákotníky. Ženy se zdobí ptačím pérem nebo zelenou větvičkou propíchnutou skrz spodní ret. Na hlavách mají čelenky se zátkami od piva St.George. Došly mi drobné, tak konec foceni. Dávám průvodci balík propisek pro školu. A vzápětí se na mě vrhnou děti, dívky i dospělé ženy “Mister foto pen”. Tak fotím za propisky. Když došly propisky, tak jsem v batohu nasel lízátka. “Mister foto candle”. Tak fotím za lízátka. Pak už nemám nic a vysvětluju průvodci, že nemám drobné. Něco zavolá a hned mi přinášejí krokodýli zub za “one hundret”. Prchám z vesnice. Tak ještě přežít plavbu ve vydlabaném kmeni zpět přes řeku.

Dasschenové jsou rybáři, žijí na hranicích Etiopie a Keni v deltě Omo, kde se vlévá do jezera Turkana. Název znamená „Lidé z delty“. Především se živí rybolovem a prý loví i krokodýly. Je jich asi 65tis, žijí v celé jižní oblasti kolem řeky Omo. V 9letech jsou chlapci a dívky v 10-12letech obřezaní. Pak se můžou vdát, oženit. Za nevěstu se platí poplatek, může být v penězích nebo ve věcech. Poplatek je rozdělen mezi příbuzné. Členové klanu se nesmí ženit mezi sebou, ani tančit spolu na společných slavnostech. Mají čtyři druhy manželství:

• Darech – domluvené manželství.
• Garu – soužití.
• Seriti – manželství únosem.
• Ayodi – dědictví.

Kazda vesnice/klan se na něco specializuje. Klan „Krokodýlů“ na rybaření a low krokodýlů. Klan Turat má sbírá palivo na oheň a má moc nad hady a umí léčit uštknutí a nemoci. Klan Turnyerim má zase moc přivolat deště v období sucha. Další klan umí léčit oční infekce, jiný uštknutí škorpióna.

Vesnice jsou připravené na záplavy, sýpky jsou postavené na kůlech. Občas bojují se sousedními kmeny Hamary, Nyangatom a Turkana o prostor k pasení nebo o stáda, když dojde k úhynu stád při suchu.