Vysoký Atlas mi hodně připomněl Himaláje a mojí cestu na motorce do Ladaku přes nejvyšší průjezdná sedla světa. V celém Atlasu se intenzivně staví nové cesty a silnice. Přejezd nejvyššího sedla 3000 m n.n bude příští rok už úplně jednoduchý a možná i po asfaltu. Hory jsou poušť a lidé zde žijí velmi chudě, ale […]
Tak tohle jsem na Islandu ještě nezažil. Vypravoval jsem se z domova připravený na déšť, vítr, trakaře. Prostě jako normálně na Island. Celý týden mi ale pražilo slunce! Pravda, v noci mrzlo a ráno jsem měl jinovatku na stanu. Ale přes den bylo prostě překrásně. Toulal jsem na poloostrově Snaefelsness a užíval si počasí. Na […]
Jižně od Anoual najdete zbytky zkamenělého hada. GPS nás navedla na velkou skalnatou polici. Hledali jsme jak houby v lese a našli. Ale že by to byl zkamenělý had? Není to spíše nějaký vulkanický projev? Vrtalo mi to hlavou a tak jsem fotografie přeposlal Dr. Janu Sklenářovi z Paleontologického oddělení Národního muzea. Maroko zná, spolupořádal […]
Východ Maroka podél hranice s Alžírem je opomíjená oblast. A oprávněně. Placatá nezáživná poušť. Až od Bouarfa na západ, jižně od Jbel Lakhdar a Jbel El-Ourak, to začne být trochu zajímavé. Nejdříve opuštěný olověný důl a pak Grand Ghilen. To je velmi významná lokalita s prehistorickými kresbami starými asi 6000let. Návštěvou této lokality jsem navázal […]
Trasa Merzouga – Mhamid – Foum-Zguid patří k tomu nejlepšímu, co se dá v marocké části Sahary procestovat. Jede se těsně kolem alžírské hranice kolem písečného ergu Remlia, přes ergy Chegaga a m´Hazil a přes jezero Iriki. Jeli jsme to tři dny, spali pod hvězdami a teplota se ve dne dostávala k 40°C.
Večer fičel vítr, loď poskakovala na vlnách a já se v podpalubí musel držet tyče, abych neupadnul. Ještě, že plavba trvala jen půl hodiny. Spal jsem sám v kempu ve starém kráteru na ostrově Heimaey. Odměnou mi bylo překrásné ráno a celý den sluníčko. Obešel jsem nejjižnější útes ostrova Stórhöfdi a vylezl na sopku Eldfell. […]
Vyrážím na Island na konferenci HP. Předpověď počasí: 7°C, vítr, déšť. Tak jsem se musel ohřát. Alespoň fotkama z Maroka. V dubnu bylo dole na Sahaře 40°C. Toulali jsme se autem dunami Erg-Chebbi, občas ho museli vykopat, potkávali jsme karavany i divoké velbloudy. A také jsme zkoušeli bobovat na dunách, ale nejelo to.
Když se řekne Albánie, tak se všem vybaví bunkry a Theth. Jenže bunkry v horách mizí, jsou ve velkém odstřelovány pomocí ledku. Pro chudé venkovany jsou zdrojem železa, které můžou prodat do šrotu a aspoň trochu si vylepšit mizernou životní úroveň. Theth zase, s davy turistů a od brzkého rána nahlas vyhrávajícím reproduktorem na místním baru, připomíná […]