Dole v dole

“Nebojte se, ta výdřeva je nová! Klidně pojďte dovnitř, o tenhle důl se staráme”, zvou nás horníci do díry pod zem.

Albánské hory jsou provrtány doly. Zejména ve střední Albánii je plno činných dolů na chrom. V severní jsou již uzavřené doly na měď a v jižní zase uzavřené doly na uhlí. Albánci jsou mistři v dolování a tak do dolu, o který pečují, je možné bez obav a v doprovodu vlézt.

Důl připomíná středověk. Ruční nářadí, ruční tahání kamení, karbidky. Jen kompresor a vozíčky vypadají moderněji. Kameny s obsahem chromu shazují ze svislého komínu do vodorovné štoly, kde je nakládají do vozíčku a vyvážejí ven.

Většina licencí na dolování patří tureckým společnostem a Albánci jsou ve vlastní zemi (a to doslova) jen sluhy cizinců. Stejně tak ruda se dále v Albánii nezpracovává, ale na zpracování se odváží loďmi pryč. No když se může hliník z Jižní Afriky vozit na Island, protože tam je levná elektrika na tavení, tak proč by se nemohla chromová ruda vozit přes půl světa jinam.