Hekla

Chtěl jsem objet Heklu vnitrozemím z F210 západem po neznačené cestě kolem Krakatindur a vyjet u vodopádu Raudfossar na F225. Jenže přesto, že byla teprve půlka září, tak k ránu přišla sněhová bouře a zasypala celý jih Islandu. Od odbočky z F210 jsem přejel lávové pole Langvíuhraun a dojel jsem na sedlo na začátku lávového pole Mundafellshraun. Cesta byla naprosto neprojetá a místy zavátá. Když jsem prorážel několikátou závěj, tak mi povolily nervy a vzdal jsem to. Moc dobře jsem věděl, že mezi Krakatindur a Raudfossarem jsou přes cestu hluboké rygoly, z kterých bych se ve sněhu nemusel dostat. Pokud bych cestu pod sněhem vůbec trefil. Tato část je opravdu jen pro Torleidi (velká terénní auta) a ne pro Suzuki Jimmy, které jsem měl. 

Za návrat po vlastní stopě jsem byl ale odměněn. Objížděl jsem Heklu po západní straně a ve slunci mezi sněhovými přeháňkami se mi objevily hezké kopečky.