Mercato, Addis Ababa

Kalhoty ani boty ze mě nestáhli. Ani mě nikdo nepřepadnul. Šel jsem jen s malým foťáčkem, všechny peníze, doklady, telefon, velký foťák, jsem nechal u řidiče.
“Mercato” je největší tržiště východní Afriky. Seženete tady opravdu úplně cokoliv, snad i lokomotivu, zbraně tutově. Prostě “Bazar na Pakle” (Robert Lynn Asprin, Mýtická edice).
Naštěstí náš průvodce sem bílé turisty vodí často, s lidmi se zdravil a největší protesty proti fotografovaní dokázal zažehnat, bez toho, abych dostal přes hubu. V davu černých, o hlavu nebo i menších místních, jsme se fakt neschovali.
Koření, zelenina, ložiska, traverzy, laky, klobouky, šaty, koše, svaté předměty, nářadí, slepice, prostě úplně všechno. Něco prodávali v malých stancích, ale spousta prodejců seděla pod deštníky venku na zemi, chránili se před sluncem. Staré babky prodávaly koření a zeleninu, chlapi železné výrobky. V jednom domku byly udělané police. Na vrchu seděly staré baby, prodávaly mouku z banánovníku etiopského. Dole pod nimi byly schované mladé zeny a ty mouku noži vyráběly. Mouka smrděla. Prý jídlo pro chudé.
Na kraji cesty seděla v prachu mladá holka a prodávala zápalky. A taky kojila mimino. Davem se proplétali nosiči s krabicemi a sudy na hlavě vyrovnanými do výšky. Pohaněči oslíku je naložené obrovskými pytli hnali davem. Oslici úplně apaticky šlapali. Slepice vysely za nohy na klacku a už se ani nezmítaly. To bylo v části, kde byl zvířecí trh. Babka sedící za pytli kardamomu se rozkřičela, ať ji nefotím.
Odpadky! I s nimi se da obchodovat! Je to neuvěřitelné, ale šli jsme uličkou, kde třídili a prodávali odpad. Plechovky od rybiček a masa, plechovky od nápojů, PET láhve podle velikosti. A fakt je tam prodávali.

Uf, konečně jsme vypadli a vrátili se do auta. Byl to fakt silný zážitek. Par podobných trhu jsem už prošel, pokaždé se mi skoro klepala kolena, ale tenhle byl největší. A to jsme prošli jen malý kousek.