Skok přes býky, Hamarové
Jdeme pěšky buší po vyšlapané pěšince. Dál se už terénní auta nedostanou. Pak vyschlým korytem řeky po písku a štěrku. V písku jsou vyhrabané díry na vodu, pro lidi i pro dobytek. Na skalnatých březích stojí obrovské stromy na kořenech jak na chůdách. Po několika kilometrech přicházíme k soutoku řek, přítok je také vyschlý.
Na ostrohu nad soutokem je slavnost. Divoši, pomalovaní, v bederních rouškách, s oštěpy, jak z Náprstkova muzea. Děvčata tancují dokola, na nohou mají rolničky, cinkají. A také troubí, na mosazné trumpetky. Tancují, staré i mladé, jen ty s maličkými dětmi stojí kolem. Mladí muži se rituálně malují, chystají se druhé kolo slavnosti, skok přes býka. Staří muži posedávají kolem na svých osobních židličkách se samopaly. Dívky pořád tancují a popíjejí z kalabašů domácí pivo. Musí být opilé, aby necítily bolest z bičování. Mladá dívka přemluví svého oblíbeného chlapce, který v posledních třech měsících skákal přes býka, aby jí zbičoval prutem. Musí to být fakt do krve. Čím více má dívka jizev na zádech, tím je krásnější. Chlapci se domalovali, dívky jsou zbičované.
Celý průvod se za cinkání a troubení vydává po pěšince buší na kopec. Pěšinka byla úzká, všude lítali ptáci, občas nám přes cestu přeběhli paviáni. Spousta zvuků a ptačího zpěvu. Buš byla hustá a šel z ní skoro strach. Klidně se tu dá narazit na Mambu černou, až 4m dlouhého hada, který se při útoku vztyčí a kousne do hrudi nebo do hlavy. Jed ochromuje nervy, smrt nastává zástavou dechu. Jak si tak vyšlapuju buší v sandálkách a kraťasech, tak také musím myslet na zmiji útočnou. Ta je líná, moc se nehýbe a díky výbornému zbarvení není téměř vidět. Když se na ni šlápne nebo sedne, tak okamžitě zaútočí. Jed způsobí rozklad tkáně v místě kousnutí.
Pěšinka nás dovedla na pahorek, kde je planinka. Zde je ceremoniální místo, přes býky tu skákaly celé generace. Tady je stádo krav a dívky s ženami se znova roztančí. Chlapci krotí býky, pak pět býků postupně za ocasy a zkroucené hlavy za rohy srovnají do řady. Dívky se seřadí, aby viděly, a skáčou na místě, rolničky zvoní, troubí na trubky. Hrdina dne, mladík, který bude skokem přes býky přijat mezi muže, odkládá bederní roušku. Etiopané prý mají nejdelší přirození ze všech mužů. Neměřil jsem mu ho. Ostatní mu kreslí bílé linky na tělo. Pak ho muži vezmou mezi sebe do hloučku a zřejmě ho povzbudí a nabudí. Rozběh, skok, skok z jednoho býčího hřbetu na druhý. Pak zase zpátky a ještě jednou. Velké křičení, jásání, troubení, cinkání. Zvládl to!
Celá společnost se přesunuje šeřící buší do vesnice, kde druhý den oslava pokračuje dalším tancování. Tady tancují chlapci proti dívkám, společně proti sobě vyskakují a zřejmě se tak mezi sebou namlouvají.
Chlapec ve věku na ženění musí 10 dní před slavností obejít všechny příbuzné, rozdává klacek se zářezy nebo provaz s uzly, kolik dní je do slavnosti. Sejde se celá rodina, musí být dostatečný počet býků. Když je málo krav nebo nepřijdou sestry, tak je akce zrušena. Sestry mají věneček, bratři listy za čelenkou. Podle toho, jak je mladík a jeho rodina bohatá, přes tolik býků skáče. První býk je důležitý, často přes něj skákal už jeho otec.
Mladík se až do svatby zříká konzumace obilovin. Smí jen maso a med. Jakmile je zasnoubený, tak smí šlehat dívky a do třech měsíců se žení. Otec obvykle vybírá nevěstu, ale není to závazné.
V kmeni je naprosto běžný předmanželský sexuální styk. Případné děti se rozdávají příbuzným. Dívky se vdávají v 11letech. V minulosti bylo zvykem děti, kterým vyrostly horní zuby dříve než spodní (nebo možná naopak) zabíjet. Obřezávání se nepraktikuje ani u mužů ani u žen.
Hamarové válčí s kmeny Dassanech a Nyangatom o pastviny.
Sledujte web, bude další pokračování.
