Ramlat al-Wahiba

Písečná poušť Wahiba se rozkládá na pobřeží Arabského moře v délce asi 160km a šířce 80km. Duny dosahují výšky až 70m. Dunová údolí se táhnou od severu k jihu. V tomto směru jsou i vyjeté dvě paralelní trasy. Od západu k východu je poušť téměř neprůjezdná. Projeli jsme západní trasou od severu k jihu, na jihu se otočili a východní trasou vyjeli zase na sever. Každá trasa měla asi 120km. Drželi jsem se vyjetých kolejí, kudy jezdí místní, žádné řádění v dunách. Jeli jsme úplně sami a náš Ford Explorer rozhodně nebyl pořádný offroad, spíše SUV plné elektroniky. Lopatku, kurtu a kompresor jsem si vezl letadlem z domova. Signální světlice na přivolání záchrany se do letadla brát nesmí. Ale cesta byla až na několikakilometrové úseky malými dunami celkem pohodová. Nepotřeboval jsem nic ze záchranných prostředků, ani 20l kanystr s benzínem, co jsem měl jako rezervu. Jen neustálé upomínky palubního počítače, že mám podhuštěné pneumatiky byly více než otravné. Potkali jsme pár místních, co pásli velbloudy a pár, co jeli do města na nákup. Na jižním konci dun je zřejmě silný pramen a tak zde postavili pro děti nomádů školu, kam je sváží rodiče z dalekého okolí. Elektřinu si škola vyrábí velkými agregáty. Voda je dražší než nafta. Nomádi bydlí ve stanech a stěhují se se svými kozami a velbloudy za pastvou. Všichni mají skoro nové Toyoty LandCrusier série 7. Poušť Wahiba je celkem zelená, porostlá trávou a keříky. Moře je blízko a díky tomu je zde stálý opar s vlhkostí. Což je príma pro velbloudy a neštěstí pro fotografy.