Salar Aguas Caliantes, Llullaillaco

Laguna Salar Aguas Calientes – slanisek s tímto názvem je na Atacamě několik. Toto bylo na cestě k sopce Lastarria v národním parku Llullaillaco.

Cesta je velmi náročná, vede 200 km (jeden směr) přes vyprahlou poušť Atacama. Nepotkali jsme jediné auto, jedinou stavbu, jediného člověka. Na poušti přes den pálilo slunce a bylo téměř 40°C. V noci u salaru spadla teplota na – 5°C. Kolem cesty ležely očesané vraky aut. Když jsme míjeli naprosto stejné auto, jaké jsme měli, jak leží na střeše a je ohlodané na kost, tak v nás zatrnulo. Zřejmě, když se tady auto rozbije, tak to půjčovna neřeší, nechají ho zde a zaplatí to pojišťovna. Auto pak rozeberou místní na díly. Po návratu jsem s překvapením zjistil, že cesta je uvedena na www.dangerousroads.com Stačila kleklá baterka a šel jsem pěšky pět nocí pro pomoc.

Laguny nebo spíše salary jsou na cestě dva. Když se přijede přes poušť k pásmu sopek, kde se zvedají Kordilery, tak je nejdříve Salar de Pajonalese. Přes něj je vybuldozerovaná cesta jak podle pravítka. Pak se přejede sedlo, kde začíná pampa a sjede se k laguně Aguas Calientes (teplá voda) do výšky 3678 m.

Na laguně se brodí plameňáci, kolem na pampě se pasou lamy vikuňa. Do laguny přitékají teplé prameny a tak ani v zimě nezamrzá. V dálce na severu se tyčí činná sopka Llullaillaco 6739 m.

Na salaru Aguas Calientes se dříve těžila sůl. Ale ne ta jedlá. Na břehu jsou pozůstatky ubytovny pro dělníky a mlýnu na sůl. Cesta vede dál přes sedlo 4217 m k Laguna de la Azufrera (Sirná laguna) pod sopku Lastarria.