Ve správný okamžik na správném místě. Fičel vítr a kosa tam byla strašná. Čerstvě napadlý sníh za chvíli roztál. Kerlingarfjöll / Čarodějné hory ve vnitrozemí Islandu bývaly domovem čarodějnic a uprchlíků. Uvnitř hor je geotermální pole na březích potoka, všude se tam kouří a bublají horké vývěry. Byl jsem tam mnohokrát, ale ještě nikdy jsem […]
Muslim nepije. Tedy pokud nepotká spolužáka ze základky. To se pak i náš, jinak velice slušný řidič Ure, vylil jak zvíře. Do noci si pouštěli rádio v autě a probírali moudra. Ráno bylo Uremu hodně, ale hodně špatně a auto museli startovat z donesené baterie. Nicméně jsme nakonec vyrazili s několika zdravotními zastávkami k asi […]
Klášter Manzushir je príma výlet z UlaanBaataru, když už v tom ošklivém městě musíte strávit více jak jeden den. Je na opačné straně hor jižně od města. Klášter byl založen 1733 svatým lámou Luvsanjambaldanzan jako sídlo pro převtělení Bódhisattva Moudrého. V roce 1937, v rámci stalinistických čistek, byli lámové povražděni a klášter rozbořen. Dvoutunový bronzový […]
Tábořili jsme u řeky a když zapadající slunce pozlatilo krajinu, tak mě jako magnet přitáhl kazašský dům. Mongolští Kazachové jej využívají jako zimoviště. Sice je vysoko v horách, ale v údolí, kde nefičí a u řeky. V zimě v domě přebývá celá rodina. Hromada za ostnatým drátem je sušený jačí trus na topení, když přijdou […]
Mezi Geysirem, Þingvellirem a ledovcem Langjökull se rozprostírá neprávem opomíjená sopečná oblast Miðdalsfjall. Černé sopky, zelený mech, hnědé balvany. Pro průjezd oblastí je potřeba pořádný teréňák, třeba Hilux na 33″ kolech. Od severu k jihu protíná oblast cesta F337, souběžně s ní neznačená cesta od silnice 365 (respektive souběžnou neznačenou starou silnicí) na sever a […]
Možná se to jezero opravdu jmenuje Tsagaan nuur. A nebo taky ne. V žádné z map jsem jméno nenašel a tak jsem ho nazval podle řeky, co z něj pramení. Dole pod jezerem je základní tábor, odkud se vyráží na horolezecký výstup na nejvyšší horu Mongolska Khüiten vysokou 4,374 m n.m. Možná je to některý […]
“Orel se topí!” vykřikla kamarádka Alena a vyběhla z jurty ven. Na kraji jezírka, u kterého Kazaši tábořili, se topil orel. Byl to jeden ze tří orlů, které Kazaši chovali na lov a soutěže. Měli je uvázané ke kůlům na břehu jezírka. Jeden kůl se uvolnil a orel se vznesl i s kůlem na provaze. […]
Kazaši, stejně jako Mongolové žijí v jurtách. Jurta je nesprávné slovo, pochází z ruštiny. Mongolové dávají přednost označení ger. Kazažské jurty jsou ale trochu jiné, než mongolské. Jsou špičatější. Letní jurty jsou jednoduše zařízené, nemají stěny z izolující plsti, jen z plátna. Větrací otvory ve vrchlíku jurty a zdobené dveře jsou stejné. V létě si […]
Altai Tavan Bogd je pohoří na západní hranici Mongolska s Čínou. Je to velmi vzdálené oblast osídlená v Mongolsku žijícími Kazachy. Pasou jaky, loví s ochočenými orly a mluví většinou jen kazašsky. Do oblasti je potřeba zvláštní povolení pro vstup od správy národního parku a od pohraničních vojáků. Pronájem auta bez řidiče je zde nemožný, […]
Když přejedete poušť Atacama a vyšplháte se do Kordiller, do pusté vysokohorské krajiny, do krajiny, kde šedivý sopečný popel zasypává neutuchající vichřice solí z vyschlých salarů, dojedete až na konec světa k sopkám.Tak jako všude na světě, i na Atacamě je potřeba se vyhnout místům popsaným v průvodcích. Ta jsou plná turistů a rangeři hlídají […]
Laguna Piedras Rojas by byla krásná. Krásné jezero s teplými prameny, brodící se plameňáci, orámovaná starými sopkami. Byla by krásná kdyby. Kdyby nebyla těsně u hlavní silnice č. 23, která je nově vyasfaltovaná. Po silnici přijíždějí davy turistů v autobusech ze San Pedra. Jediné místo, odkud je povoleno sledovat plameňáky je vyhlídka, odkud je vidíte […]
Sopka Putana, 5890 m n.m., se nachází v obtížně dostupné oblasti na hranici s Bolívií severně od San Pedro de Atacama. Odborné zdroje se rozcházejí, zda se jedná o aktivní nebo neaktivní sopku. Také jsou zpochybňovány poslední erupce 1810 a 1972. Čort znajet. Ve vrcholovém kráteru býval důl na velmi kvalitní síru. V roce 1952 […]
Valle del Arcoiris, Duhové údolí, je nedaleko San Pedra de Atacama. Díky tomu je plné turistů. Návštěvu je potřeba plánovat na východ nebo západ slunce, kdy jsou skalní útvary plastické a turistů je málo. Barvy v údolí jsou způsobeny příměsemi železa, mědi, síry a soli a dalších různých minerálů. Celé údolí je značně erodované a […]
Laguna Santa Rosa se nachází v národním parku Nevado Tres Cruces ve výšce 3809 m n.m. Přes lagunu jsou vidět tři vrcholky Nevado Tres Cruces 6748 m n.m. Bohužel je laguna kousek od hlavní silnice č.31 na Argentinu a tak je u ní zřízeno organizované tábořiště, na které dohlíží ranger a jako správný ochranář buzeruje, […]
Železniční depo Baquedano se nachází asi 90 km severovýchodně od přístavu Antofagasta uprostřed vyprahlé pouště Atacama ve výšce 1035 m n. m. Stanice Baquedano je významnou železniční křižovatkou spojující severojižní (Peru – Chile) a východozápadní (Bolívie – přístav Antofagasta) železnice. Městečko Baquedano, které u železničního uzlu vyrostlo, bylo pojmenováno po generálu Manuelu Baquedanovi, veliteli chilské armády. […]
El Tatio je vulkanická a gejzírová oblast na západní patě série stratovulkánů táhnoucích se podél hranice Chile s Bolívií. Asi 70km severně od San Pedro de Atacama, v nadmořské výšce okolo 4 320 m n.m. Po po Yellowstone v USA a Údolí gejzírů na Kamčatce to je třetí největší gejzírové pole na světě a je […]
Cordón del Azufre, v překladu “Sirný pás” – tak se jmenuje pás sopek na hranici Chile a Argetiny. 200 km po pistě přes liduprázdnou poušť Atacama. Slunce pálilo k nesnesení, přes den bylo 40° C. Po západu slunce teplota rychle spadla na -5° C. Od salaru Aguas Calientes se přejíždělo přes sedlo 4217 m k Laguna […]
Laguna Salar Aguas Calientes – slanisek s tímto názvem je na Atacamě několik. Toto bylo na cestě k sopce Lastarria v národním parku Llullaillaco. Cesta je velmi náročná, vede 200 km (jeden směr) přes vyprahlou poušť Atacama. Nepotkali jsme jediné auto, jedinou stavbu, jediného člověka. Na poušti přes den pálilo slunce a bylo téměř 40°C. V […]
Přejížděli jsme přes Atacamu ze severu na jih, v noci jsme projeli areálem největšího povrchového dolu na měď na světě Mina Escondida. Spali jsme v poušti kus od silnice a ráno míjeli další doly s krásnými názvy Officina Yugoslavia, Oficcina Pampa Rica, Oficina Roca, Minas Aguas Blancas a tak podobně. Jeli jsme po šotolinové cestě a kousek od […]
To nejsou kýče, to je Laguna Verde. A saturaci zelené jsem také nepřidával. Vždyť ta laguna se jmenuje zelená / verde. Laguna je v nitru pohoří Cordillera Occidental (Central Andes), ve výšce 4349 m. n.m. na hranici Chile a Argentiny. Na poslední fotografii je nedaleká hora Ojos del Salado, 6893 m n.m. To je nevyšší […]
Laguna Lejla leží asi 80km jihovýchodně od Sand Pedra de Atacama. Na rozdíl od lagun Miscanti, Piedras Rojas a dalších, co jsou u hlavní silnice č. 23 a kam vozí turisty autokarama, tak Lejla je dostupná jen dobrým terénním automobilem a bez turistů. Stoupáte ze 2300 m n.m. po štěrkové cestě vzhůru do hor. Nejdříve po […]
První dva týdny v lednu 2019 jsem se toulal pouští Atacama v Chile. Ověřil jsem si známé pravidlo, že místům popsaným v průvodcích je potřeba se vyhnout a navštívil jsem liduprázdná a dech beroucí místa. Pohyboval jsem se ve výškách okolo 4500 m.n.m, bojoval s neutuchající vichřicí, ve dne se slunečním žárem a teplotami 30 […]
Fotografie z Mongolska na kalendáři společnosti CompuNet s.r.o. pro rok 2019.
Zkusil jsem si upravit pár fotek pomocí metody selektivní desaturace. To znamená, že jsem nechal pouze jednu barvu a všechny ostatní barevné kanály jsem vypustil (desaturoval).
Píčův statek je zřícenina usedlosti v Příhrazských skalách – Wikipedie. Krásné místo na výlet s dětmi, kousek od Drábských světniček.
Na jaře jsem se zase toulal na motorce Saharou. Tentokrát jihem Maroka, pohořím Anti Atlas a pásem Sahary u alžírské hranice mezi Akka a Mhamid. Podrobný popis cesty je na webu motorkari.cz. Na jižním okraji vyprahlého pohoří Antiatlas jsem navštívil tři zajímavé archeologické lokality. Všechny byly dostupné dlouho a náročnou jízdou na terénním motocyklu opuštěnou […]
Cesta k posvátné hoře Otgon je strastiplná. Rozbitá, i pro motorku pomalá. Vede údolím kolem dravé říčky. Po 40 km, u rozpadlého pionýrského tábora, byl poslední most a pak jenom neprůjezdné brody. Tábořil jsem vedle čiré říčky s vyhlídkou na posvátnou horu Otgon. To je samozřejmě také bývalá sopka, jako vše v této oblasti. Okolí […]
Zapadající slunce pozlatilo rýžové terasy hor Severního Vietnamu. Kde nejsou terasy, jsou vápencové homole, krajina jak z Avatara.